Výkřiky roku 2020 aneb meziroční zúčtování

Letošní rok je bezpochyby jiný, než roky předchozí. Ve světě, ve společnosti, v životě nás všech.

Psát o koronaviru a situaci v jeho souvislosti nebudu. Spíš rekapituluji letošní rok už v jeho polovině.

Od začátku roku jsem nějak vnitřně cítila, že je něco jinak. Nevěděla jsem co a rozumově to neuměla vysvětlit. Jenže já se naučila poslouchat svoje tělo. A tak jsem se nechala intuitivně vést.

V únoru přišly dny velkého úklidu. Úklid mě fakt nebaví a tak jsem pár dnů odolávala. Jenže moje tělo volalo a zavedlo mě do předsíně. Otevřela jsem skříně a zjistila, co všechno tam je a hlavně co všechno už tam dávno být nemá!

AHA! Došlo mi,

co mi moje tělo chtělo říct. Bylo třeba vyklidit skříně. A žádné jen tak po povrchu, pěkně zgruntu.

  • A tak jsem asi z dvaceti učebnic angličtiny nechala jednu (ano vím, můj bývalý muž mi to neustále říkal, k čemu je mám).
  • Opět se našly dva pytle oblečení, které jenom zabíraly místo ve skříni – snad se dostaly do potřebných rukou.
  • Oblečení mého bývalého muže je snad také v potřebných rukou – jako fakt tam ještě bylo? A najednou byla půlka skříně volná.
  • Spousty CD, které si už nikdy nepustím, také opustily náš byt.
  • Závěsy, ubrusy, které už několik let ležely ve skříni, už tam neleží.
  • A z kuchyně zmizelo několik hrníčků a skleniček, které jen okupovaly horní skříňku v kuchyňské lince.

A proč vám to píšu.

Víte, možná, že takový úklid děláte běžně. Nebo že na tom není nic zvláštního.

Jenže pro mě to bylo dost zásadní.

Vždy jsem schovávala snad všechno. V nastavení, že:

  • to se může někdy hodit
  • to je mi líto vyhodit
  • to si třeba ještě někdy obleču
  • to můžu použít při zvláštních příležitostech
  • a tak podobně.

Znáte to? Máte nebo měli jste to taky tak?

A ten nejdůležitější AHA moment a ta chvíle, která stála za to, bylo, že jsem pocítila neskutečný pocit lehkosti. Jako bych ze sebe sundala těžký batoh. A to fakt nekecám.

Nechápu, jak tohle může souviset. Úklid a pocity svého těla a duše.

Nicméně nedivím se. Prostě to přijímám a fascinuje mě, jak objevuji stále nové a nové skutečnosti.

A pak jsem si uvědomila, že to zřejmě má i vysvětlení. Před časem mi přišlo do cesty fengshui. Dokonce mám doma jednu knihu, kterou jsem před časem přečetla. A opět jsem si uvědomila, jak rádoby nesouvisející věci spolu neuvěřitelně souvisí.

Fengshui mě velmi zajímá. Tedy nejsem žádný znalec a odborník, nicméně velmi ráda se tímto směrem inspiruji a pár vychytávek jsem podle toho zařadila do svého života.

Tak jsem v únoru vyklidila hodně nepotřebného z našeho bytu.

A přišel březen. Všichni víme, co se odstartovalo. V mém životě březen odstartoval mentální úklid mojí duše a naprostý odpočinek mého těla.

Měla jsem tendence si to vyčítat, že vlastně víceméně nic nedělám. Rozumějte, to moje nicnedělání vypadalo asi takhle:

  • obě dcery doma, takže učení, hraní si, zabavení, vymýšlení her a aktivit;
  • každý den x krát denně v roli kuchařky;
  • každodenní uklízečka;
  • … 

Každopádně jsem si dopřála ČAS PRO SEBE. Hodně jsem četla. Vzdělávala se. Jen tak seděla na balkóně se šálkem kávy a přemýšlela. A hlavně, vše jsem nechala jen tak plynout.

Nic jsem si nevyčítala. DOVOLILA jsem si vše přijmout tak, jak je. A paradoxně v době velkého strachu a nejistoty, který byl cítit na každém kroku, jsem zažívala klid a vděčnost za to zastavení se.

Pracovně jsem velmi zvolnila. Schůzky s klienty nebyly možné. Praktikovat Bars nebylo možné. A přesto, že pracuji hodně online, vše se změnilo i tady.

A přešel duben, květen, červen a pozvolna se dění kolem vrací do původního stavu. Otázkou zůstává, zda to vůbec půjde, vrátit do původního stavu. Myslím si, že ne. Mnoho se změnilo a ještě se mnoho změní. Polemizovat o politice a ekonomických změnách nechci.

Chci vám však říct: přijímejte vše tak, jak to přichází. Nebojujte. Nepropadejte strachu. Nenechejte se ovlivnit. Prostě to JEN přijměte.

A naslouchejte sobě. Svému tělu. Své intuici. A pokud si myslíte, že to neumíte nebo že vy nemůžete nebo vás prostě napadají důvody, proč ne, zamyslete se nad tím. Překážky si dáváme jen my sami. Změny ve svém životě můžeme udělat jen my sami. My jsme tvůrci svého života.

Žít harmonický život ve své jedinečnosti a své energii má právo každý z nás. Dovolte si to a dobrovolně se toho nevzdávejte.

S láskou a úctou,

Lucie ♥

P.S.: V červnu jsem začala vysílat tipy a inspiraci v oblasti osobního růstu a života na novém YouTube kanále Řekni o sobě světu. Věnuji se i více rozhovorům s inspirativními lidmi. Ráda vás tam přivítám.

Lucie je osobní průvodkyně a podpora tvojí jedinečnosti. Osobní růst se stal součástí jejího životního stylu. Je autorkou projektu Řekni o sobě světu, jehož prostřednictvím propojuje ženy podnikatelky v jejich jedinečnosti a společné ženské energii. Natáčí rozhovory s inspirativními lidmi. Je hluboce přesvědčená o tom, že každý z nás máme jedinečný dar a potenciál a máme co předat druhým lidem. Stanovila 4 principy tvojí jedinečnosti. Praktikuje metodu Access Bars. Prostřednictvím jedinečných rozjímání vnáší světlo do vaší duše ♥ více o Lucii
Komentáře